freetekno

Bublanův návrh změny shromažďovacího zákona »

16-08-2005 ::: Tak tohle na nás ten věčně prolhaný pán chystá. K čemu vlastně máme ústavu a Listinu základních práv a svobod, vtírá se otázka.

Listina základních práv a svobod praví následující:

Článek 19
(1) Právo pokojně se shromažďovat je zaručeno.
(2) Toto právo lze omezit zákonem v případech shromáždění na veřejných místech, jde-li o opatření v demokratické společnosti nezbytná pro ochranu práv a svobod druhých, ochranu veřejného pořádku, zdraví, mravnosti, majetku nebo pro bezpečnost státu. Shromáždění však nesmí být podmíněno povolením orgánu veřejné správy.

.... a jak s tím jde dohromady následující, to ví asi opravdu jen Bublan s Paroubkem.

Návrh
ZÁKON
ze dne ……… 2005
o podmínkách konání některých shromáždění
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

Úvodní ustanovení
§ 1
VARIANTA 1
(1) Tento zákon upravuje podmínky konání shromáždění nejméně 1000 osob po dobu nejméně 24 hodin, při nichž může docházet k obtěžování jiných osob nad míru přiměřenou poměrům zejména hlukem, prachem, světlem nebo vibracemi, pokud taková shromáždění nejsou upravena zvláštními právními předpisy1)
(dále jen „shromáždění“).

VARIANTA 2
(1) Tento zákon upravuje podmínky konání shromáždění nejméně 500 osob po dobu nejméně 24 hodin, při nichž může docházet k obtěžování jiných osob nad míru přiměřenou poměrům zejména hlukem, prachem, světlem a vibracemi, pokud taková shromáždění nejsou upravena zvláštními právními předpisy1) (dále jen „shromáždění“).


(2) Za shromáždění podle tohoto zákona se považuje též shromáždění, které trvá méně než 24 hodin, navazuje-li na něj přímo či nepřímo další shromáždění bez ohledu na dobu trvání navazujícího shromáždění, jsou-li ostatní znaky shromáždění podle tohoto zákona uvedené v odstavci 1 splněny.
(3) Za shromáždění podle tohoto zákona se nepovažují
a) kulturní a sportovní akce, pokud jsou konány na místech k tomu určených, a
b) shromáždění jmenovitě pozvaných osob v uzavřených prostorách, pokud při nich nedochází k obtěžování jiných osob nad míru přiměřenou poměrům zejména hlukem, prachem, světlem a vibracemi.
(4) Shromáždění nelze konat formou průvodu.
§ 2
Svolat shromáždění může
a) státní občan České republiky starší 18 let,
b) státní občan státu, jehož státní občané mají podle mezinárodní smlouvy, která je součástí právního řádu, právo podnikat nebo vykonávat hospodářskou činnost na území České republiky za stejných podmínek jako státní občané České republiky, starší 18 let,
c) cizinec, který má na území České republiky trvalý pobyt, starší 18 let, nebo
d) právnická osoba se sídlem na území České republiky
(dále jen „svolavatel“); shromáždění nemůže svolat osoba, která byla zbavena způsobilosti k právním úkonům nebo jejíž způsobilost k právním úkonům byla omezena.
§ 3
(1) Působnost orgánů veřejné správy podle tohoto zákona vykonává
a) obecní úřad obce s rozšířenou působností, v jejímž správním obvodu se má shromáždění konat,
b) krajský úřad, přesahuje-li místo konání shromáždění správní obvod obce s rozšířenou působností,
c) Ministerstvo vnitra, přesahuje-li místo konání správní obvod kraje
(dále jen „úřad“).
(2) Působnost stanovená tímto zákonem obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností a krajskému úřadu je působností přenesenou.

Oznamovací povinnost
§ 4
(1) Svolavatel je povinen konání shromáždění písemně oznámit úřadu uvedenému v § 3.
(2) Shromáždění se považuje za oznámené, jestliže oznámení o konání shromáždění (dále jen „oznámení“), obsahující všechny náležitosti a přílohy podle § 5 odst. 1 a 2, bylo doručeno úřadu nejpozději 15 pracovních dnů přede dnem konání shromáždění, ne však dříve než 6 měsíců přede dnem jeho konání; na oznámení podané dříve než 6 měsíců přede dnem konání shromáždění a na oznámení podané později než 15 pracovních dnů přede dnem konání shromáždění se pohlíží, jako by nebylo učiněno.
(3) Doručení řádně a včas podaného oznámení úřad svolavateli na požádání písemně potvrdí s vyznačením data a přesného času doručení.
§ 5
(1) V oznámení je svolavatel povinen uvést
a) účel a program shromáždění,
b) den a místo konání shromáždění, dobu zahájení a dobu ukončení shromáždění,
c) způsob, kterým bude místo konání shromáždění zřetelně vyznačeno na místě samém,
d) předpokládaný počet účastníků shromáždění (dále jen „účastníci“),
e) jméno, příjmení, datum narození a místo trvalého pobytu svolavatele a jde-li o právnickou osobu, její název, sídlo a jméno, příjmení, datum narození a adresu pro doručování fyzické osoby jednající v této věci jménem právnické osoby,
f) způsob, kterým svolavatel informuje veřejnost o konání shromáždění,
g) počet pořadatelů a způsob zřetelného označení pořadatelů a svolavatele; pořadatelem může být pouze osoba starší 18 let, která není zbavena způsobilosti k právním úkonům nebo jejíž způsobilost k právním úkonům nebyla omezena. Počet pořadatelů musí odpovídat povaze shromáždění a počtu předpokládaných účastníků, vždy však musí činit nejméně 10 pořadatelů na každých 1000 účastníků.
(2) K oznámení je svolavatel povinen přiložit
a) doklad prokazující, že místo konání shromáždění je dostupné po veřejných komunikacích; pokud toto místo není dostupné po veřejných komunikacích, přiloží souhlas vlastníků komunikací s průjezdem, případně průchodem předpokládaného počtu účastníků na místo konání shromáždění,
b) stanovisko příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví3), zda a za jakých podmínek lze konat shromáždění z hlediska právních předpisů na úseku ochrany veřejného zdraví,
c) stanovisko příslušného úřadu na úseku požární ochrany4), zda a za jakých podmínek lze konat shromáždění z hlediska právních předpisů na úseku požární ochrany,
d) stanovisko příslušného orgánu ochrany přírody a krajiny5), zda a za jakých podmínek lze konat shromáždění z hlediska právních předpisů na úseku ochrany přírody a krajiny,
e) doklad prokazující právní důvod užívání pozemku nebo stavby, kde se má shromáždění konat, z něhož je zřejmé, že právo užívat pozemek nebo stavbu zahrnuje právo konat shromáždění, a to v rozsahu uvedeném v oznámení,
f) seznam osob, které budou vykonávat funkci pořadatele; seznam musí obsahovat jména, příjmení, data narození a adresy pro doručování těchto osob;
g) stanovisko všech obcí, případně vojenského újezdu, na jejichž území má být shromáždění konáno, s uvedením podmínek souhlasu; obec může vyslovit nesouhlasné stanovisko pouze z důvodu ochrany veřejného pořádku nebo majetku. Vojenský újezd může vyslovit nesouhlasné stanovisko pouze z důvodu ochrany veřejného pořádku, majetku nebo bezpečnosti státu. Nesouhlasné stanovisko musí být řádně odůvodněno.
(3) Orgán uvedený v odstavci 2 písm. b) až d) ve svém stanovisku zhodnotí konání shromáždění z hlediska své působnosti a uvede, zda a za jakých podmínek lze shromáždění uvedené v oznámení konat. Je-li konání shromáždění uvedeného v oznámení v rozporu s právními předpisy, vysloví tento orgán ve svém stanovisku s konáním tohoto shromáždění nesouhlas.
(4) Nesplňuje-li oznámení náležitosti stanovené v odstavci 1 a 2, nebo jsou-li údaje uvedené v oznámení neúplné či nepřesné, úřad na to svolavatele nejpozději do 2 pracovních dnů ode dne následujícího po dni doručení vadného oznámení upozorní a vyzve jej k odstranění vad oznámení, a to nejpozději do 10 pracovních dnů přede dnem konání shromáždění. V této výzvě úřad svolavatele upozorní na to, že do doby, než budou vady oznámení odstraněny, není oznamovací povinnost považována za splněnou. Písemné vyhotovení výzvy úřad zašle svolavateli a současně je vyvěsí na úřední desce; dnem vyvěšení je výzva svolavateli doručena.
§ 6
(1) Bylo-li shromáždění řádně a včas oznámeno a nejsou-li dány důvody pro zákaz konání shromáždění podle § 11, úřad, jemuž bylo konání shromáždění oznámeno, vyvěsí na úřední desce sdělení, že svolavatel splnil zákonné podmínky pro konání shromáždění a kopii oznámení a stanovisek podle § 5 odst. 2 písm. b) až d) a g).
(2) Kopii sdělení, oznámení a stanovisek podle odstavce 1 zašle úřad, jemuž bylo konání shromáždění oznámeno, na vědomí orgánům uvedeným v § 5 odst. 2 písm. b) až d) a obcím, případně vojenskému újezdu, na jejichž území se má shromáždění konat. Tyto obce, případně vojenský újezd je bezodkladně vyvěsí na svých úředních deskách.
§ 7
Úřad, jemuž bylo konání shromáždění oznámeno, vyšle na shromáždění svého zástupce.

Povinnosti svolavatele a účastníků
§ 8
Svolavatel je povinen
a) účastnit se shromáždění,
b) být po celou dobu konání shromáždění zřetelně označen způsobem uvedeným v oznámení,
c) zajistit přítomnost pořadatelů zřetelně označených způsobem uvedeným v oznámení nejméně v počtu uvedeném v oznámení,
d) zajistit na místě samém zřetelné vyznačení místa konání shromáždění,
e) řídit shromáždění tak, aby probíhalo pokojně, a vydávat přímo nebo prostřednictvím pořadatelů pokyny k zajištění řádného průběhu shromáždění,
f) zajistit splnění podmínek uvedených ve stanoviscích orgánů uvedených v § 5 odst. 2 písm. b) až d) a obce anebo vojenského újezdu,
g) umožnit zástupci úřadu sledování průběhu shromáždění a provedení úkonů nezbytných k případnému rozpuštění shromáždění,
h) ukončit shromáždění nejpozději v době uvedené v oznámení,
i) zajistit úklid místa konání shromáždění bezodkladně po skončení shromáždění,
j) neprodleně informovat úřad o tom, že se oznámené shromáždění nebude konat, jakmile se o tom dozví, a
k) neprodleně informovat o tom, že shromáždění bylo zakázáno, pokud možno obdobným způsobem, jakým k účasti na shromáždění zval.
§ 9
Svolavatel odpovídá za pokojný průběh shromáždění. Nelze-li zajistit pokojný průběh shromáždění vlastními silami a prostředky, je povinen požádat úřad nebo Policii České republiky (dále jen „policie“) o pomoc při zajištění pokojného průběhu shromáždění; je povinen tak učinit též v případě, že se účastníci po ukončení shromáždění pokojně nerozejdou.
§ 10
Účastníci jsou povinni
a) dbát pokynů svolavatele a pořadatelů směřujících k zajištění řádného průběhu shromáždění,
b) zdržet se všeho, co by mohlo narušit řádný a pokojný průběh shromáždění,
c) nemít u sebe střelné zbraně6), výbušniny7) a jiné předměty, jimiž lze ohrozit život, zdraví nebo majetek, lze-li z okolností nebo z chování účastníků usuzovat, že mohou být užity k takovému účelu, a dále omamné a psychotropní látky,
d) po ukončení shromáždění se pokojně rozejít a
e) je-li shromáždění rozpuštěno, neprodleně opustit místo shromáždění; přitom jsou povinni dodržovat pokyny osob oprávněných k rozpuštění shromáždění.


Zákaz konání shromáždění
§ 11
Úřad zakáže konání shromáždění, jestliže
a) se na stejném místě a ve stejnou dobu má podle dříve doručeného oznámení konat jiné shromáždění nebo shromáždění podle zvláštního právního předpisu1) a mezi svolavateli nedošlo k dohodě o úpravě doby jeho konání; nelze-li určit, které oznámení bylo doručeno dříve a nedojde-li k dohodě o úpravě o doby konání shromáždění, rozhodne se za účasti svolavatelů či jejich zmocněnců losováním,
b) má být konáno v místě, kde by nutné omezení dopravy a zásobování bylo v závažném rozporu se zájmem obyvatelstva anebo kde by bylo bráněno provozu obecně prospěšného zařízení, nebo v místě, k němuž je možno zajistit pouze takový hromadný přístup, který by si vyžádal omezení dopravy a zásobování v rozsahu, jenž by byl v závažném rozporu se zájmem obyvatelstva,
c) má být konáno formou průvodu, nebo
d) některý z orgánů uvedených v § 5 odst. 2 písm. b) až d) vyslovil, že shromáždění nelze konat, nebo obec anebo vojenský újezd vyslovily s konáním shromáždění nesouhlas.
§ 12
(1) O zákazu konání shromáždění rozhodne úřad bezodkladně, nejpozději však do 2 pracovních dnů ode dne následujícího po dni doručení bezvadného oznámení. Písemné vyhotovení rozhodnutí úřad zašle svolavateli a současně jej vyvěsí na úřední desce; dnem vyvěšení je rozhodnutí svolavateli doručeno.
(2) Kopii písemného vyhotovení rozhodnutí o zákazu shromáždění zašle úřad, jemuž bylo konání shromáždění oznámeno, obcím, případně vojenskému újezdu, na jejichž území se má shromáždění konat. Tyto obce, případně vojenský újezd ji bezodkladně vyvěsí na svých úředních deskách.
§ 13
Proti rozhodnutí úřadu o zákazu konání shromáždění může svolavatel do 15 dnů ode dne jeho doručení podat žalobu k soudu, k níž připojí písemné vyhotovení rozhodnutí. Při řízení platí obdobně ustanovení soudního řádu správního8). Žaloba nemá odkladný účinek. Soud rozhodne do 3 dnů od doručení žaloby a jestliže nebyly dány důvody k zákazu konání shromáždění, rozhodnutí o zákazu konání shromáždění zruší.

Rozpuštění shromáždění
§ 14
(1) Zástupce úřadu vyzve svolavatele, aby neprodleně ukončil shromáždění,
a) které nebylo řádně a včas oznámeno podle § 4,
b) které se koná, ačkoliv bylo zakázáno,
c) které bylo řádně a včas oznámeno a nebylo zakázáno, jestliže v jeho průběhu nastaly okolnosti, odůvodňující jeho zákaz podle § 11,
d) jestliže v jeho průběhu dochází k porušování podmínek uvedených ve stanovisku některého z orgánů uvedených v § 5 odst. 2 písm. b) až g) nebo obce anebo vojenského újezdu a nápravy nelze dosáhnout zákrokem proti jednotlivým osobám,
e) které pokračuje po době ukončení uvedené v oznámení,
f) jestliže v jeho průběhu dochází k jednáním, která naplňují znaky skutkové podstaty přestupku nebo trestného činu, a nápravy nelze dosáhnout zákrokem proti jednotlivým osobám.
(2) Neučiní-li svolavatel, který byl vyzván k ukončení shromáždění podle odstavce 1, účinná opatření, aby se účastníci pokojně rozešli, nebo není-li přítomen, sdělí zástupce úřadu účastníkům, že shromáždění je rozpuštěno, a vyzve je, aby se pokojně rozešli. Sdělení musí obsahovat důvody rozpuštění, upozornění na následky neuposlechnutí výzvy a musí být učiněno takovým způsobem, aby bylo účastníkům srozumitelné a aby se s ním všichni účastníci mohli seznámit.
§ 15
Nastanou-li důvody rozpuštění shromáždění podle § 14 a policii se nepodaří zjistit na shromáždění přítomnost zástupce úřadu, rozpustí shromáždění policie; postupuje přitom podle § 14.
§ 16
Proti rozpuštění shromáždění může svolavatel nebo účastník do 15 dnů podat námitky u soudu. Soud rozhodne, zda shromáždění bylo nebo nebylo rozpuštěno v souladu se zákonem. Pro řízení se jinak přiměřeně použijí ustanovení soudního řádu správního8).

Správní delikty
§ 17
(1) Fyzická osoba se jako svolavatel dopustí přestupku tím, že
a) neoznámí konání shromáždění podle § 4,
b) svolá shromáždění, jehož konání bylo zakázáno,
c) uvede nepravdivé či neúplné údaje některému z orgánů uvedených v § 5 odst. 2 písm. b) až d) nebo obci anebo vojenskému újezdu a ovlivní tím jejich stanovisko,
d) nezajistí splnění podmínek podle § 8 písm. f),
e) v rozporu s § 8 písm. a) se neúčastní shromáždění,
f) v rozporu s § 8 písm. b) není zřetelně označena způsobem uvedeným v oznámení,
g) nezajistí přítomnost pořadatelů podle § 8 písm. c),
h) nezajistí zřetelné vyznačení místa konání shromáždění podle § 8 písm. d),
i) neřídí průběh shromáždění podle § 8 písm. e),
j) neumožní zástupci úřadu sledování průběhu shromáždění nebo provedení úkonů nezbytných k rozpuštění shromáždění podle § 8 písm. g),
k) neukončí shromáždění na výzvu podle § 14 odst. 1,
l) neukončí shromáždění podle § 8 písm. h),
m) nezajistí úklid místa konání shromáždění podle § 8 písm. i),
n) neinformuje podle § 8 písm. j),
o) neinformuje podle § 8 písm. k), nebo
p) nepožádá úřad nebo policii o pomoc podle § 9.
(2) Účastník se dopustí přestupku tím, že
a) se účastní shromáždění, které nebylo oznámeno podle § 4 nebo jehož konání bylo zakázáno podle § 11,
b) nedbá pokynů svolavatele nebo pořadatelů podle § 10 písm. a),
c) v rozporu s § 10 písm. b) naruší řádný a pokojný průběh shromáždění,
d) poruší zákaz stanovený v § 10 písm. c),
e) v rozporu s § 10 písm. d) se pokojně nerozejde, nebo
f) v rozporu s § 10 písm. e) neopustí místo shromáždění.
(3) Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že neoprávněně úmyslně brání jiným v pokojném průběhu shromáždění nebo jeho pokojný průběh ztěžuje.
(4) Za přestupek lze uložit pokutu do
a) 1 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. p),
b) 2 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. e), h) nebo n),
c) 5 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. f), i), l) nebo m) nebo odstavce 2 písm. c), d), e), nebo f),
d) 10 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. g), j), k) nebo o) nebo odstavce 2 písm. a) nebo b),
e) 20 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. d) nebo odstavce 3,
f) 40 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a) nebo c),
g) 50 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. b).

§ 18
(1) Právnická osoba se jako svolavatel dopustí správního deliktu tím, že
a) neoznámí konání shromáždění podle § 4,
b) svolá shromáždění, jehož konání bylo zakázáno,
c) uvede nepravdivé či neúplné údaje některému z orgánů uvedených v § 5 odst. 2 písm. b) až d) nebo obci anebo vojenskému újezdu a ovlivní tím jejich stanovisko,
d) nezajistí splnění podmínek podle § 8 písm. f),
e) v rozporu s § 8 písm. a) se neúčastní shromáždění,
f) nezajistí přítomnost pořadatelů podle § 8 písm. c),
g) nezajistí zřetelné vyznačení místa konání shromáždění podle § 8 písm. d),
h) neřídí průběh shromáždění podle § 8 písm. e),
i) neumožní zástupci úřadu sledování průběhu shromáždění nebo provedení úkonů nezbytných k rozpuštění shromáždění podle § 8 písm. g),
j) neukončí shromáždění na výzvu podle § 14 odst. 1,
k) neukončí shromáždění podle § 8 písm. h),
l) nezajistí úklid místa konání shromáždění podle § 8 písm. i),
m) neinformuje podle § 8 písm. j),
n) neinformuje podle § 8 písm. k), nebo
o) nepožádá úřad nebo policii o pomoc podle § 9.
(2) Za správní delikt se uloží pokuta do
a) 1 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. o),
b) 2 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. e), g) nebo m),
c) 5 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. h), k) nebo l),
d) 10 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. f), i), j) nebo n),
e) 20 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. d),
f) 40 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. a) nebo c),
g) 50 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. b).

§ 19
(1) Právnická osoba za správní delikt neodpovídá, jestliže prokáže, že vynaložila veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby porušení právní povinnosti zabránila.
(2) Při určení výměry pokuty právnické osobě se přihlédne k závažnosti správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a k okolnostem, za nichž byl spáchán.
(3) Odpovědnost právnické osoby za správní delikt zaniká, jestliže správní orgán o něm nezahájil řízení do 2 let, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 3 let ode dne, kdy byl spáchán.
(4) Správní delikty podle tohoto zákona v prvním stupni projednává obecní úřad obce s rozšířenou působností.
(5) Na odpovědnost za jednání, k němuž došlo při podnikání fyzické osoby9) nebo v přímé souvislosti s ním, se vztahují ustanovení zákona o odpovědnosti a postihu právnické osoby.
(6) Pokuty vybírá a vymáhá správní orgán, který je uložil. Příjem z pokut je příjmem rozpočtu, ze kterého je hrazena činnost správní orgánu, který pokutu uložil.

Odpovědnost za škodu
§ 20
VARIANTA 1
Svolavatel odpovídá za škodu, která vznikla v přímé souvislosti s konáním shromáždění jiným osobám porušením povinností stanovených tímto zákonem nebo jinými právními předpisy.

VARIANTA 2
(1) Svolavatel odpovídá za škodu, která vznikla v přímé souvislosti s konáním shromáždění jiným osobám porušením povinností stanovených tímto zákonem nebo jinými právními předpisy.
(2) Odpovědnost podle odstavce 1 zahrnuje i odpovědnost za škodu, která vznikla po ukončení shromáždění až do doby, než se účastníci řádně rozešli.



Společná a závěrečná ustanovení
§ 21
Na řízení o zákazu shromáždění podle § 11 se nevztahují ustanovení správního řádu o správním řízení10), s výjimkou ustanovení o náležitostech rozhodnutí, o písemném vyhotovení rozhodnutí a o opravě zřejmých nesprávností v písemném vyhotovení rozhodnutí11) a ustanovení o právní moci a vykonatelnosti12). Řízení se považuje za zahájené dnem, kdy úřad obdržel včas a řádně podané oznámení; účastníkem řízení je svolavatel.
§ 22
Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení.







Důvodová zpráva

Obecná část

Zhodnocení platného právního stavu:

Právní úprava práva shromažďovacího je na ústavní úrovni zakotvena v čl. 19 Listiny základních práv a svobod ČR, který zaručuje právo pokojně se shromažďovat a dále stanoví, že toto právo lze omezit zákonem v případech shromáždění na veřejných místech, jde-li o opatření v demokratické společnosti nezbytná pro ochranu práv a svobod druhých, ochranu veřejného pořádku, zdraví, mravnosti, majetku nebo pro bezpečnost státu. Shromáždění však nesmí být podmíněno povolením orgánu veřejné správy.
Česká republika je na úseku práva shromažďovacího vázána též mezinárodními smlouvami, a to Mezinárodním paktem o občanských a politických právech (vyhlášeným ve Sbírce zákonů pod č. 120/1976 Sb.) a Úmluvou o ochraně lidských práv a základních svobod (vyhlášenou ve Sbírce zákonů pod č. 209/1992 Sb.). V rovině doporučujících dokumentů pak jde o Všeobecnou deklaraci lidských práv vyhlášenou dne 10. prosince 1948 Valným shromážděním OSN.
Z čl. 21 Mezinárodního paktu o občanských a politických právech, jakož i z čl. 11 Úmluvy o ochraně lidských práv a svobod, vyplývá právo na pokojné shromažďování, které může být omezeno jen z důvodů v demokratické společnosti nezbytných, především v zájmu bezpečnosti, veřejného pořádku, ochrany zdraví, majetku nebo práv a svobod jiných.
Zákonem upravujícím některé podmínky výkonu práva shromažďovacího je zákon č. 84/1990 Sb., o právu shromažďovacím, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 84/1990 Sb.“). Tato právní úprava však nepokrývá veškerá shromáždění ve smyslu citovaného ustanovení Listiny základních práv a svobod a uvedených mezinárodních dokumentů.
Ze spojení § 1 odst. 2 a § 2 písm. c) zákona č. 84/1990 Sb. vyplývá, že shromáždění, které neslouží
- k využívání svobody projevu a dalších ústavních práv a svobod,
- k výměně informací a názorů, nebo
- k účasti na řešení veřejných a jiných společných záležitostí vyjádřením postojů a stanovisek,
není shromážděním ve smyslu zákona č. 84/1990 Sb. a právní úprava tohoto zákona se tedy na takové shromáždění nevztahuje.
Existuje tedy nezanedbatelný okruh shromáždění, která je nutno považovat za shromáždění ve smyslu čl. 19 Listiny základních práv a svobod, případně ve smyslu výše zmiňovaných mezinárodních dokumentů, ale jejichž konání není zákonem upraveno. U celé řady shromáždění není tento stav nijak problematický. Jde zejména o různé divadelní, filmové nebo hudební festivaly, které jsou dobře organizovány a zabezpečovány jejich organizátory, a to často ve spolupráci s obcemi, na jejichž území se konají. U tohoto typu akcí není zvláštní právní regulace nezbytná.
Konání určitého okruhu shromáždění nepodléhajících režimu zákona č. 84/1990 Sb. je však spojeno s významnými riziky především na úseku ochrany veřejného pořádku, bezpečnosti, života a zdraví osob, majetku a životního prostředí. Jde zejména o akce (shromáždění) hudební a taneční, pořádané obvykle soukromými osobami, pro velký počet osob (v řádu stovek až tisíců), na pozemcích, které k tomuto účelu nejsou primárně určeny, bez zajištění základních hygienických a bezpečnostních podmínek, v důsledku čehož vznikají výše zmiňovaná rizika. Absence právní úpravy tohoto typu akcí (shromáždění) neumožňuje stanovit podmínky konání takových shromáždění, které by zajistily předcházení hrozícím škodám na zdraví, majetku, životním prostředí nebo narušení veřejného pořádku. Problematické je i případné rozpuštění takových shromáždění.

Navrhovaná právní úprava:
- zavádí oznamovací povinnost pro určité typy shromáždění nepodléhajících režimu zákona č. 84/1990 Sb.,
- stanoví náležitosti oznámení, které by měly zaručovat řádný průběh shromáždění a minimalizaci výše naznačených rizik,
- stanoví povinnosti svolavatele shromáždění a účastníků shromáždění,
- stanoví podmínky pro zákaz shromáždění,
- stanoví podmínky rozpuštění shromáždění,
- stanoví postih za porušení podmínek pro konání shromáždění, včetně postihu za konání neoznámeného či zakázaného shromáždění.
Navrhovaná právní úprava je podle názoru předkladatele v souladu s ústavním pořádkem České republiky, jakož i jejími mezinárodními závazky, včetně práva EU. Všechny podmínky stanovené pro konání shromáždění lze podřadit pod opatření v demokratické společnosti nezbytná pro ochranu práv a svobod druhých, ochranu veřejného pořádku, zdraví, mravnosti, majetku nebo pro bezpečnost státu.
Finanční dopad na státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty nelze zcela přesně vyčíslit, lze však předpokládat, že bude zcela zanedbatelný. Šlo by o náklady spojené s vydáváním stanovisek příslušných orgánů veřejné správy a úkony příslušných úřadů podle návrhu zákona. S ohledem na nízký počet shromáždění tohoto typu (v řádu několika ročně) se nepředpokládá potřeba navýšení pracovních míst orgánů veřejné správy. Je dokonce možné, že dojde k mírnému zisku do veřejných rozpočtů, a to z pokut za správní delikty.
Dopad na podnikatelskou sféru se primárně nepředpokládá, neboť shromáždění, která mají být regulována, obvykle nejsou pořádána podnikatelskými subjekty v rámci jejich podnikatelské činnosti. Sekundárně může mít navrhovaná právní úprava pro podnikatele pozitivní přínos, když lépe ochrání především jejich majetek, jakož i veřejný pořádek.
Navrhovaná právní úprava nemá vliv na rovnost mužů a žen, nepředpokládají se ani žádné sociální dopady.
Navrhovaná právní úprava nebude mít negativní dopad na životní prostředí, naopak by měla garantovat jeho preventivní účinnou ochranu v souvislosti s výkonem práva shromažďovacího.





Zvláštní část

K § 1
Ustanovení vymezuje předmět zákona. Tím je stanovení podmínek, za kterých bude moci být shromáždění podle tohoto zákona konáno. Ustanovení zároveň vymezuje okruh shromáždění, na který bude tento zákon dopadat, jakož i shromáždění, na něž se vztahovat nebude. V první řadě vyjímá z jeho působnosti politická shromáždění, která upravuje zvláštní právní předpis, kterým je zákon č. 84/1990 Sb., o právu shromažďovacím, ve znění pozdějších předpisů. Pro futuro však ze své působnosti vyjímá i další typy shromáždění, pokud by byly upraveny zvláštním právním předpisem.
Dále zákon vymezuje konkrétně, na jaká shromáždění nedopadá – zejména se zdůrazňuje, že jeho účelem není upravit konání kulturních a sportovních akcí, které probíhají na místech k tomu určených – tj. v divadlech, na sportovních stadionech, v letních kinech, na plovárnách apod. Vyloučen je rovněž okruh shromáždění jmenovitě pozvaných osob, pokud se konají v uzavřených prostorách, ovšem za podmínky, že při nich nedochází k nepřiměřenému obtěžování okolí.
Obsahově má navrhovaná právní úprava dopadat na shromáždění, která jsou konána za účelem zábavy (akce typu techno party) a která většinou nejsou předmětem podnikání, i když lukrativní aspekt takových akcí není vyloučen. Pokud jde o znaky shromáždění podle tohoto zákona, půjde o shromáždění s účastí většího počtu osob (variantně se navrhuje počet nejméně 1000 osob, nebo počet nejméně 500 osob), trvající delší dobu – nejméně 24 hodin, a u nichž lze očekávat, že jimi bude obtěžováno okolí nad míru přiměřenou běžným poměrům. Toto vymezení odpovídá charakteru povinností, které je nutné splnit v rámci oznamovací povinnosti, a vylučuje z právní úpravy tohoto zákona běžné akce a shromáždění, které nevykazují významně zvýšené riziko na úseku ochrany veřejného pořádku, bezpečnosti, života a zdraví osob, majetku a životního prostředí.
Odstavec 2 zamezuje obcházení zákona tím, že by fakticky jedno shromáždění bylo rozděleno na několik na sebe navazujících shromáždění. I v těchto případech bude navrhovaná právní úprava na takové shromáždění dopadat.
S ohledem na charakter shromáždění, na které se bude právní úprava vztahovat (dlouhotrvající shromáždění mnoha osob s výraznými účinky na okolí), je vyloučeno konání shromáždění formou průvodu.

K § 2
Stanoví se, kdo může být svolavatelem shromáždění podle tohoto zákona. Občané členských států Evropské unie a států, z jejichž asociační dohody vyplývá právo na svobodu usazování, mají právo svolat shromáždění za stejných podmínek jako občané České republiky. Podmínka trvalého pobytu u cizinců je stanovena s ohledem na možnost faktického vymáhání odpovědnosti svolavatele shromáždění za jeho průběh. Primární odpovědnost, kterou zákon předpokládá, je odpovědností za správní delikty, jejíž vymahatelnost do ciziny je prakticky nulová vzhledem k neexistenci dohod o právní pomoci ve věcech správního trestání.

K § 3
Státní správu podle tohoto zákona vykonávají především obecní úřady obcí s rozšířenou působností. Na rozdíl od právní úpravy zákona č. 84/1990 Sb., který svěřuje státní správu prioritně obecním úřadům (tedy obecním úřadům každé obce), je zde založena působnost obecním úřadům obce s rozšířenou působností, a to s ohledem na poměrnou náročnost agendy spojené s prováděním úkonů ve správním řízení, jakož i dalších úkonů spojených s případným zákazem či rozpuštěním shromáždění a řízením o správních deliktech.
Obec, na jejímž území se má shromáždění konat, má právo se ke konání tohoto shromáždění vyjádřit – její stanovisko je povinnou přílohou oznámení shromáždění.
V případech, kdy místo konání přesahuje správní obvod obce s rozšířenou působností, zakládá se působnost krajského úřadu, popřípadě dále Ministerstva vnitra. Jde o úpravu shodnou se zákonem č. 84/1990 Sb.

K § 4
Shromáždění podléhá oznamovací povinnosti. Ustanovení upravuje lhůty, ve kterých je třeba oznámení u příslušného úřadu učinit, aby mělo právní relevanci. Lhůta 15 pracovních dnů před konáním shromáždění je stanovena jako nejzazší s ohledem na požadavky, které dále zákon na náležitosti oznámení klade, na možnost odstranění vad a případný soudní přezkum zákazu shromáždění. Pokud by se lhůta pro podání oznámení svolavatelem před předpokládaným datem konání shromáždění zkrátila (tj. zkrátila by se 15 denní lhůta např. na 5 denní), nebylo by možno zajistit, aby případný soudní přezkum zákazu shromáždění proběhl ještě před předpokládaným datem jeho konání. Pro srovnání uvádíme, že např. francouzská právní úprava zakotvuje lhůtu měsíční.
Pro oznámení učiněná dříve než 6 měsíců před konáním shromáždění se navrhuje stejný režim, jaký je v obdobném případě stanoven v zákoně č. 84/1990 Sb. pro shromáždění politická, tedy že se k takovému oznámení nepřihlíží.
Pokud o to svolavatel požádá, úřad mu skutečnost, že oznámení bylo podáno řádně a včas, písemně potvrdí s uvedením data a přesného času doručení. Toto potvrzení může mít pro svolavatele význam v případě vzniku pochybností při samotném konání shromáždění o tom, zda bylo shromáždění oznámeno v souladu se zákonem.

K § 5
Ustanovení obsahuje taxativní výčet údajů, které musí svolavatel v oznámení uvést, a příloh, které k němu musí připojit, aby bylo možno oznámení považovat za bezvadné.
Zakotvuje se povinnost svolavatele zajistit dostatečný počet pořadatelů. Pořadatelé musí být zřetelně označeni způsobem, který bude rovněž uveden v oznámení. Zřetelně označen musí být také svolavatel.
V zájmu předejití nejasnostem v průběhu shromáždění ohledně toho, které místo je místem konání shromáždění a kde jsou tedy účastníci shromáždění oprávněni se zdržovat, je povinnou náležitostí oznámení i uvedení způsobu, kterým bude místo konání shromáždění zřetelně vyznačeno v terénu.
Požaduje se, aby svolavatel akce zajistil před jeho konáním vyjádření příslušných orgánů z hlediska dodržování právních předpisů na úseku ochrany veřejného zdraví (hygienické parametry, hladina hluku, atd.), požární ochrany a ochrany přírody a krajiny (hledisko možnosti znečištění zdroje pitné vody, atd.).
Nesouhlas těchto orgánů je pro příslušný úřad závazný a je důvodem pro zákaz oznámeného shromáždění. I proto musí být nesouhlas příslušným orgánem odůvodněn, což vyplývá z právní úpravy zákona č. 500/2004 Sb., správní řád.
Příslušné orgány veřejné správy mohou také ve svých stanoviscích uvést podmínky, za nichž je z hlediska právních předpisů na jejich úseku možné shromáždění konat. Neplnění těchto podmínek v průběhu konání shromáždění je důvodem pro jeho případné rozpuštění.
Vyžaduje se rovněž stanovisko všech obcí, na jejichž území se má shromáždění konat. Zároveň se omezuje možnost obce s konáním shromáždění nesouhlasit na důvody spočívající v ochraně veřejného pořádku a majetku, u vojenských újezdů pak navíc i na hledisko bezpečnosti státu. Toto omezení absolutní možnosti obce rozhodnout o konání shromáždění na svém území je nezbytné s ohledem na čl. 19 odst. 2 Listiny základních práv a svobod.
Dokladem prokazujícím právní důvod užívání místa shromáždění může být např. smlouva či souhlas vlastníka či oprávněného uživatele pozemku nebo stavby. Z dokladu musí být zřejmé, že vlastník či uživatel je srozuměn s charakterem a rozsahem shromáždění.
Stanoví se možnost doplnění neúplného oznámení či odstranění jiných vad oznámení. Je zakotvena součinnost příslušného úřadu s oznamovatelem, která spočívá v upozornění na konkrétní nedostatky, které oznámení vykazuje. Do doby, než budou vady oznámení odstraněny, tedy do doby, než bude podáno oznámení bezvadné, nemůže být shromáždění považováno za oznámené.

K § 6
S ohledem na právní jistotu ohledně toho, zda bylo shromáždění řádně oznámeno, a v zájmu informovanosti veřejnosti o konání shromáždění se sdělení, že svolavatel splnil zákonné podmínky pro konání shromáždění, spolu s kopií oznámení a kopiemi stanovisek příslušných orgánů veřejné správy a obcí, popřípadě vojenského újezdu, vyvěsí na úřední desce úřadu, jemuž bylo konání shromáždění oznámeno. Kopii sdělení, oznámení a stanovisek vyvěsí na úřední desce také obec (popřípadě obce) či vojenský újezd, na jejichž území se bude shromáždění konat.

K § 7
Zakotvuje se povinnost příslušného úřadu zajistit dohled nad konáním řádně oznámeného shromáždění prostřednictvím svého zástupce.

K § 8
Stanoví se povinnosti svolavatele shromáždění, z nichž většina navazuje na skutečnosti uvedené v oznámení. Zásadní povinností je povinnost řídit průběh shromáždění tak, aby shromáždění probíhalo pokojně a v souladu s podmínkami, které ve svých stanoviscích uvedly příslušné orgány veřejné správy a obce (popřípadě vojenský újezd). S ohledem na vysoký počet účastníků shromáždění se předpokládá, že plnění této povinnosti bude svolavatel zajišťovat prostřednictvím pořadatelů.


K § 9
Svolavatel je odpovědný za to, že shromáždění bude probíhat pokojně. Pokud by se v průběhu shromáždění ukázalo, že není pokojný průběh shromáždění schopen zajistit vlastními silami a prostředky, je svolavatel povinen obrátit se s žádostí o pomoc buď na příslušný úřad (zástupce úřadu přítomného na shromáždění), nebo přímo na Policii České republiky. Tuto povinnost má i v případě, že se poté, co shromáždění ukončil, účastníci pokojně nerozejdou.

K § 10
Zakotvují se povinnosti účastníků shromáždění. Veškeré tyto povinnosti směřují k zajištění pokojného průběhu shromáždění.

K § 11 a 12
Ustanovení § 11 stanoví důvody zákazu konání shromáždění. S ohledem na závaznost stanovisek příslušných orgánů veřejné správy úřad zakáže shromáždění, pokud některý z těchto orgánů ve svém stanovisku vysloví, že z hlediska relevantní právní úpravy nelze dané shromáždění konat, tedy že shromáždění nelze konat ani při splnění určitých stanovených podmínek. Úřad zakáže shromáždění také tehdy, vysloví-li s ním řádně odůvodněný nesouhlas obec, případně vojenský újezd, na jejichž území se má shromáždění konat.
V zájmu právní jistoty se úřadu stanoví nejdéle dvoudenní lhůta pro rozhodnutí o zákazu konání shromáždění. Písemné vyhotovení rozhodnutí se vyvěsí na úřední desce úřadu, který rozhodl o zákazu, kopii tohoto rozhodnutí vyvěsí na úředních deskách i obce, případně vojenský újezd, na jejichž území se má shromáždění konat.

K § 13
Shodně s právní úpravou zákona č. 84/1990 Sb. se stanoví možnost soudního přezkumu zákazu konání shromáždění. Žalobu k soudu může podat svolavatel.

K § 14 a 15
Upravují se důvody rozpuštění shromáždění. Nastane-li některý z důvodů rozpuštění shromáždění, zástupce úřadu v prvé řadě vyzve svolavatele, aby sám neprodleně shromáždění ukončil. Pokud tak svolavatel neučiní, nebo není-li přítomen, rozpustí shromáždění zástupce úřadu. Není-li v takové situaci k dispozici zástupce úřadu, rozpustí shromáždění stejným způsobem a za stejných podmínek Policie České republiky.

K § 16
Shodně s právní úpravou zákona č. 84/1990 Sb. se stanoví možnost soudního přezkumu rozpuštění shromáždění. Námitky u soudu může kromě svolavatele podat i kterýkoliv účastník shromáždění.


K § 17 až 19
Skutkové podstaty přestupků svolavatele – fyzické osoby a účastníků a správních deliktů svolavatele – právnické osoby navazují na právní úpravu povinností v ustanovení § 8 až 10.
Příslušné k projednávání přestupků a správních deliktů budou v prvním stupni obecní úřady obcí s rozšířenou působností.
Projednávání přestupků se řídí zákonem č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů a subsidiárně správním řádem. Na projednávání správních deliktů právnických osob se vztahuje správní řád.
Příjem z uložených pokut bude příjmem obce s rozšířenou působností, jejíž obecní úřad pokutu uložil.

K § 20
Variantně je navrhováno zakotvení odpovědnosti svolavatele za škodu, ke které došlo v přímé souvislosti s konáním shromáždění porušením povinností stanovených právními předpisy. První varianta váže odpovědnost svolavatele pouze na dobu konání shromáždění do jeho ukončení, řešení navržené ve variantě druhé rozšiřuje odpovědnost svolavatele i na dobu po ukončení shromáždění, dokud se účastníci shromáždění nerozejdou, tak aby se svolavatel nemohl vyhnout odpovědnosti tím, že v případě nepříznivého vývoje průběhu shromáždění předčasně shromáždění ukončí.
Zakotvení odpovědnosti svolavatele i za škodu, kterou nezpůsobil přímo on sám, je vedeno snahou vyřešit časté situace, kdy konkrétní osoba za škodu odpovídající není zjištěna, a osoba, jíž byla škoda způsobena se tedy náhrady způsobené škody nemůže domoci. Ustanovení má také preventivní charakter, protože právě svolavatel má v rukou nástroje, jak zajistit řádný průběh shromáždění tak, aby v souvislosti s ním ke vzniku škody nedocházelo.

K § 21
Shodně s právní úpravou zákona č. 84/1990 Sb. se vymezuje vztah ke správnímu řádu. S ohledem na výjimečnou povahu řízení o zákazu shromáždění se vylučuje použití některých ustanovení správního řádu na toto řízení.

K § 22
Vzhledem k tomu, že pro zavedení tohoto zákona do praxe není zapotřebí legisvakanční lhůty, stanoví se jeho nabytí účinnosti dnem vyhlášení.